• Home
  • Štítek: děti

Cepované děti

Dneska jsme se se ženou naobědvali o něco dřív než obvykle. Starší dcera ještě spala, ale té mladší jsme se ptali, jestli se naobědvá s náma. Řekla, že nemá hlad, že se nají později. OK :-)

Tak jsme se v poklidu najedli já a žena. No a jakmile jsme polkli poslední sousto, přišla dcera dolů za námi s tím, že má hlad, že se nají :-)

No a já si vzpomněl na svoje dětství a zahrál jsem si na své rodiče a říkám jí:

„Tak to teda ne holčičko, říkala si, že nemáš hlad, tak teď jíst teda nebudeš.“, „No co koukáš.“, „Když nevíš co chceš, tak teďko měj třeba hlad.“, „Teď jíst nebudeš, najíš se nejdřív za hodinu.“, „Teď ti to teda maminka rozhodně ohřívat nebude.“, „Až budeš vědět co chceš, tak přiď.“, …

Tak to prostě (dřív) bylo normální :-)

Celé se to neslo v humorné formě a dcera se mi smála do očí :-)), věděla, že si dělám srandu. Ale když jsem byl dítě já, probíhalo to takhle nějak úplně normálně …

Teda ono by už to tenkrát asi skočilo u toho, že bych se musel jít najíst s našima i když jsem hlad neměl. Tak to prostě bylo, ale to už je dávno dávno pryč :-)

No ale mě při tom došel význam slova cepovat.

Taky vás cepovali, když jste byli malí?

Dříve se cepem cepovalo obilí. Obilí se posekalo, naházelo na hromadu a mlátilo se do něj tak dlouho, až v něm nezůstalo ani semínko. Cepem se z obílí dostalo to nejlepší, co v něm bylo.

No a podobně je to, alespoň z mého úhlu pohledu a mé zkušenosti, s cepováním dětí.

Vymlátíte z nich, obrazně řečeno, to nejlepší co v nich je. A nezůstane v nich nic. Tedy nic z toho, co je jejich, co je jim vlastní. A místo toho si tam dají něco, co je vaše – co po nich chcete Vy. A co zase po Vás chtěli Vaše rodiče, po nich jejich, atd.

A díky tomu postupem času přestanou vnímat co chtějí oni sami a skončí to tak, že se v sobě opravdu nevyznají a neví co chtějí. … Něco jako já do nedávna :-)

Nebo to vidíte jinak?

Podělte se o Vaše zkušenosti :-)

Fotka: Hans Braxmeier z Pixabay