• Home
  • Štítek: Honza Dědek

Jaká práce je normální?

V poslední době hodně přemýšlím o tom, jaká práce je vlastně normální. A myslím si, že vlastně všechna zaměstnání jsou normální.

My sice za normální považujeme většinu, ale často se omezujeme tím, že je to normální pro jiné, ale nikoliv pro nás. Že to co nás třeba baví, my pro obživu dělat nemůžeme, my přece nejsme jen ti vyvolení. Vyvolení jsou přeci ti vyvolení. My nejsme vyvolení. My jsme ti, co musejí dělat tu „normální“ práci.

BTW: Za chvilku si budu hrát na arogantního debila, promiňte :-D

Po tom všem hloubání a přemýšlení zjišťuju, že vše co existuje a vše, čím se kdokoliv na světě živí je normální. Vším čím se živí někdo jiný, se můžu uživit i já. A dokonce i tím, čím se nikdo jiný neživí.

Nevěříte? Zkuste se se mnou na běžná i ta méně obvyklá zaměstnání podívat trochu jinak.

Ty normální

Já jako normální považoval vždy například lékaře, zedníky, elektrikáře, prodavačky, úředníky, řidiče, kadeřnice, uklízečky, popeláře a další podobné profese, na které se běžně studují školy nebo učňáky.

Ty vyvolené

A za ty vyvolené jsem vždy považoval třeba herce, malíře, básníky, spisovatele, populární zpěváky, prezidenta, vrcholové sportovce, …. Tedy takové ty, na které se sice taky študují školy, ale často o nich slýcháme jako malé děti, že „tím by ses neuživil“, „nojo, on je ale umělec“, „nojo, ale on měl štěstí“, „nojo, ale ona má za mámu zpěvačku“, atd :-)

A v posledním desetiletí začaly vznikat i daleko neobvyklejší činnosti, kterými se lidi dobře živí. Třeba takoví jůtůbeři a jim podobní další …

Někde mezitím jsou ještě další profese

Profese, které považujeme dnes taky za normální, ale právě třeba na ně se dá dívat m.j. i z toho pohledu arogantního debila. To se dá sice na každou profesi, ale na těchto pár příkladech se mi to bude hezky ukazovat …

Tak třeba takoví sportovní trenéři

Chápete to? Někdo by rád zhubnul špeky a nebo někdo jiný zase nabral svalovou hmotu. A od toho jsou tu lidé, kteří vám říkají jak a kdy máte běhat, jak máte zvedat činku, co máte jíst a podobně. Takový nesmysl. Jakoby ten tlusťoch nemohl prostě nežrat a trochu se sám od sebe hejbat. Vždyť to není tak složitý ne? Co na tom sakra je?

… hmmm, pro mě nic, já jsem hubenej odjakživa, je mi to tak nějak přirozené. Takže na mě by se sportovní trenér neuživil. Nejsem ta správná cílovka. A uživí se? Jo. A věřím, že velmi dobře.

Jsou totiž lidé, kteří myslí takovými způsoby a chovají se tak, že potřebují někoho, kdo je vede. Někoho, kdo nad nimi má pevnou ruku, někdo kdo je motivuje, někoho kdo jim dodává sebejistotu a podporuje je. Někoho, kdo jim přesně pro ně nastaví správné stravovací návyky.

A nebo jsou tací, ktěří rádi sportují, ale ne sami, mají rádi kolektiv a tak si zajdou zařádit s ostatními do fitka :-)

Takže sportovní trenér? Proč ne? Není jich sice tolik jako dělníků, ale mají na trhu svoje místo a jsou nám ostatním velkým přínosem :-)

A co třeba Moderátor talkshow?

No představte si to. Člověk, který si povídá s jinými lidmi. Ptá se jich a oni odpovídají. Kolikrát na takový blbosti. A někdo další to natáčí a pak to ještě pouštějí v televizi. K čemu to jako je? Třeba Jan Kraus a jeho Show. Povídat si přece můžeme v hospodě a nebo doma u ohně jako dřív, stejně je to lepší než televize, ne?

… hmmm, spousta lidí to nenadchne, ale myslíte, že se tím dá uživit? Třeba o Honzovi Dědkovi jsem slyšel, že ze začátku, když jeho pořad byl jenom na YouTubu, že si vstupenky museli kupovat jeho příbuzní, aby vůbec zaplatil náklady. Ale teď je už jeho pořad i v televizi a myslím, že se tím tedy uživí slušně :-)

Zrovna já mám tohle docela rád. Nejsem moc na drby, ale když je mi někdo sympatickej, rád se o něm prostřednictvím těchto zábavných televizních pořadů dozvím něco víc. Rád nahlédnu do jeho života, rád se nechám inspirovat.

Takže moderátor zábavného pořadu? Jasně :-)

A co takový Starožitník

Nu normálně si představte, že někdo obchoduje se starýma věcma. S nějakým haraburním. Rozumíte tomu? Chápete to? S nějakýma krámama, který někde ležely století nebo i dýl. A pak se najde někdo další, kdo to koupí za strašlivou sumu.

Viděl jsem upoutávku na pořad Poklad z půdy. Pán tam vydražil ručně tepanou sošku sovy, do které se dá schovat flaška whisky. Takovej krám a vydražil to za 110.000,- korun. No neuvěřitelný.

… koupil bych to já za takovouhle cenu? No nekoupil, pro mě to nemá žádnou hodnotu. Ta věc by se mi do bytu nehodila a ani bych na ní nechtěl každý den koukat. A jsou starožitníci? Uživí se? Jo a jsem přesvědčenej, že velmi dobře. Dokonce na to jsou i školy, mi teď Google našel, třeba Střední odborná škola uměleckořemeslná s.r.o.

Jsou totiž lidé, kteří mají vztah k umění. Líbí se jim třeba řemeslná ruční práce ve které spatřují velkou hodnotu. Prostě ta představa, že tu danou věc někdo, třeba před sto lety, dělal hodiny a hodiny a ještě toho třeba existuje jen jeden kus na světě, v nich vyvolává krásné pocity. A když tuhle věc pak mají doma, září z toho na ně tahle energie a oni jsou šťastní.

A když je ještě ten starožitník šikovnej a umí o tom leccos zjistit a vyprávět krásnou pohádku. To je pak byznys jak víno :-)

No alespoň se domnívám, že nějak takhle to se starožitnostmi, nebo jiným uměním, funguje.

Takže starožitník? Proč ne :-)

Pak třeba takovej Hypnotizér

Zrovna včera jsem se chvilku díval na (právě zmíněné) talkshow 7 pádů Honzy Dědka. Byl tam člověk (Jakub Krouhlík), který v přímém přenosu zhypnotizoval nejprve samotného Honzu Dědka – přibetonoval mu nohy k podlaze a on s nimi nemohl pohnout. A potom se vrhnul na Geňu. Ten zase padal dozadu, i když nechtěl.

K čemu to je dobrý? No to fakt netuším :-)

A uživí se tím? Zřejmě jo, říkal, že je to jeho práce :-)

Svět je naštěstí tak rozmanitý,

že každá věc si najde svého kupce a každá služba taky. Jen tomu stačí dostatečně věřit, změnit omezené úhly pohledu, vytrvat a jít si za tím.

Nebo to vidíte jinak?

Myslíte, že musíte dělat jen tu „normální“ práci od osmi do pěti? Nebo se živíte svým koníčkem?

Podělte se, jak to máte zrovna Vy? Sdílejte. Inspirujte :-)

Fotka: Free-Photos z Pixabay