Já se ještě zřídka přistihnu že ano :-)

A zjistil jsem, že na tom není nic špatného. Proč?

Je to jen signál.

Občas něco vidím, že někdo něco má a já to chci taky.

Často si myslíme, že když se nám líbí něco, co má někdo jiný, že to nemůžeme mít. A proto máme blbý pocit. A proto závist vnímáme negativně (nebo alespoň já jí tak vnímal :-).

Ale často je to tak, že si jen sami nějakým způsobem bráníme, to mít taky.

Nemluvím třeba jen o drahých věcech, ne které teď nemáme peníze. Ono většinou stejně nejde o tu vysokou hodnotu těch drahých věcí … Často jde úplně o něco jinýho.

Příklad z mého života

Já jsem naposledy záviděl práci. Resp. zaměstnancům jsem záviděl jejich volnost – svobodu. Zní to sice paradoxně, protože velká část zaměstnanců si myslí, že svobodní jsou právě podnikatelé, kteří si svůj čas a činnost, kterou dělají, mohou řídit jak chtějí.

Každý, ale volnost a svobodu vnímáme jinak. Každý podle svého vnitřního nastavení. Pro někoho je tedy svoboda to a pro druhého pravý opak.

Ale já jsem podnikal a na podnikání jsem lpěl, protože jsem si připadal jako někdo. Připadal jsem si, jako že jsem víc, než nějaký zaměstnanec. A tak jsem se přece nemohl ponížit, zavřít podnikání a nechat se zaměstnat. Co by tomu řekli ostatní? To bych přece v jejich očích klesl :-))

No ale takhle jsem to viděl jen já

Nic z toho, čeho jsem se bál, se nestalo. Ba naopak. Život mě přivedl k tomu, že nyní jsem zaměstnanec a jsem spokojenější než dřív. Mám větší (vnitřní) klid a hlavně si i sáme sebe teď i víc vážím. Vím, že mám svojí hodnotu i jako nepodnikatel a třeba i větší, než si sám vůbec dovedu představit ;)

Takže Ti děkuji

Děkuji Ti závisti za to, že si mi prstíčkem ukazovala na to, po čem toužím. Ukazovala jsi mi, co chci, v čem se budu cítit líp.

Zkuste tedy taky závidět

Zkuste taky za-vidět neboli vidět za :O)