• Home
  • Štítek: závislost

Závislost na vyvrcholení

Před hodně dávnou dobou jsem byl tak trochu závislý na sexu. Bylo to v době, kdy jsem opravdu hodně žárlil na svojí manželku. Byl jsem na ní tehdy hodně závislý nejrůznějšími způsoby. A když jsem žárlil, vynucoval jsem si sex. Byl to pro mě důkaz toho, že mě má ráda. Když jsem sex dostal, zase jsem se na nějaký čas uklidnil. Věděl jsem, že mě má ráda, že mě chce.

Dnes to mám jinak a oproti dřívějšku, to pro mě znamená velkou svobodu. Vlastně si teď vystačím sám a když mám sex se svojí partnerkou, je to pro mě takový bonus – třešnička na dortu.

Milenec bez hranic

Tu závislost se mi podařilo za posledních několik let rozpustit z velké části různými způsoby. Tím, že jsem začal mít více rád sám sebe, tím že jsem si uzdravil sebedůvěru a sebevědomí. Je to takový vedlejší efekt mojí cesty k sobě.

Další zásadní změna pro mě ale přišla v posledních týdnech. Před nedávnem jsem se zúčastnil kurzu Heleny HoudovéMilenec bez hranic. Je to kurz jen pro muže. Byl online a zúčastnilo se ho přes 100 mužů. Učili jsme se v něm například jak pracovat se sexuální energií, jak dosahovat více orgasmů za sebou, jak být pozornější, jak potěšit svojí partnerku/partnera, jak pracovat se svými traumaty, atd.

A taky Helena poskytla několika z nás, v rámci kurzu, individuální koučink, který byl medicínou i ostatním v rámci celé skupiny (těm, kterých se dané téma týkalo), protože byli při tom.

Díky kurzu si připadám více „normální“

Otevřely se mi netušené oblasti, nejen v oblasti sexu. Vlastně ten kurz není jen o sexu, je to především kurz osobního rozvoje, kurz o tom jak pracovat s tvořivou životní energií. Kurz o tom jak si Život užívat a tvořit si ho podle sebe.

Dříve jsem se při sexu i sebepotěšování soustředil hlavně na dosažení orgasmu. Celý svůj sexuální život (tedy řekněme 25 let, budeme-li počítat jen ten partnerský – je mi 45) jsem trpěl předčasnou ejakulací. A jen párkrát v životě se mi podařilo mít vlastní akt delší než pár desítek vteřin (možná minut).

Byl jsem zaměřený na vyvrcholení a jelikož jsem hodně vzrušivý, cesta k němu byla pro mě vždy velmi rychlá. Někdy i rychlejší, než jsem stihl říct „sex“ :-D …

Moje dospívání / dětství

Začalo to vlastně už v dětství, kdy jsem míval mokré sny (tzv. poluce). Byl jsem v pubertě a když jsem třeba dva/tři dny neměl příležitost k tomu se sebeuspokojit, zdálo se mi v noci něco hezkého a já jsem se ze sna v půli noci probudil s ulepeným rozkrokem. Nebylo to příjemné. Sice došlo k uvolnění mojí nahromaděné energie / touhy, ale za dva / tři dny tu bylo riziko, že se to bude opakovat, zpět. Řešení, které jsem si našel tehdy sám (a vlastně jsem ho používal do nedávna) byla pro mě pravidelnost. Byl to způsob, jak uvolnit napětí, způsob jak předejít nechtěnému trapasu.

Z dnešního pohledu to pro mě bylo plýtvání životní energií a neužívání si potěšení, které mi moje Tělo nabízí. Chyběly mi informace, které jsem mimo jiné získal v kurzu. Vlastně by bylo velmi přínosné, kdyby se to co se učí na kurzu, učilo již na základní škole :-)

Nový začátek

Kurz jsem dokončil před několika týdny, ale i tak jsem na začátku. Jako by pro mě vlastně sexuální život znovu začal. Před týdnem se mi poprvé v životě podařilo dosáhnout několika orgasmů za sebou a při tom jsem neměl ejakulaci.

Naučili jsme se, že orgasmus a ejakulace jsou dvě různé věci, což bylo pro mě dříve nepředstavitelné. Kdyby mi to řekl někdo dříve, nevěřil bych mu.

Na kurzu jsem se naučil pracovat s dechem, pohybem těla, zvukem a vedením sexuální energie. Je to pro mě nový začátek a podle diskuze v uzavřené FB skupině (která je součástí kurzu), to jde dále prohlubovat. Člověk si pak může užívat třeba několik hodin potěšení v kuse.

Ale samozřejmě nemusíte, pokud máte radši rychlovky :-D … Máte pak prostě jen možnost si zvolit to, na co máte v danou chvíli chuť a třeba i čas <3

Bonus

Tohle je pro mě ale vlastně stejně jen taková třešnička na dortu. Kvůli tomuhle jsem do kurzu nešel. Vnímal jsem, že kurz mi přinese něco víc. Sexu jsem si za celý život užil dost, i přes svá „omezení“. Tohle je pro mě způsob jak si ho zpestřit, oživit a prohloubit. Způsob jak se třeba spolu s partnerkou více poznat / jak prohloubit náš vztah.

Vzrušení ze života je to, o co tady jde

Pro mě je však nejcennější to, že jsem pochopil, co to znamená vzrušení. Vzrušení pro mě znamená život. Nervozita je pro mě vzrušení. Radost je vzrušení. Těšení se je vzrušení. Napětí při sportu je vzrušení.

Vlastně jsme opravdu živí, právě když jsme vzrušení :-)

… ale v dětství nám u spousta věcí říkali, že se tomu říká jinak a že to je špatné :-)

Vysvětlím to podrobněji

Nyní se nesoustředím na dosažení vrcholu. Už mi o něj vlastně ani tak nejde. Nyní se soustředím na vlastní proces. Na doteky, na přítomnost partnerky, na přítomný okamžik. Vlastně si užívám to, co jsem měl na intimnostech stejně vždy nejraději, jenže jsem to neuměl své partnerce dříve říct. Myslel jsem si, že jsem nějakej divnej a přecitlivělej chlápek.

To co jsem se naučil v kurzu, se mi začalo projevovat i v dalších oblastech života.

Například ve sportu

Baví mě buď individuální (jako je Běh nebo Jóga) a nebo ty párové (jako je třeba Ping-pong nebo Tenis). Ty individuální pro mě byly OK vždy, tam jsem si vlastně vždy užíval proces. Ale při těch párových, nebo dokonce kolektivních, jsem se vždy zas tak dobře necítil.

Ping-pong mi docela jde, ale když se začalo hrát na body, začal jsem být vždy nervózní. Nervozita se mi však v posledních týdnech proměnila nějak samovolně ve vzrušení.

Uvědomil jsem si, že když o něco jde, jsem vzrušený. Jakoby ve mě začne vířit energie. Jako bych se více probudil k životu. Teď je mi vlastně jedno, jestli vyhraju nebo prohraju, jde mi o vzrušení ze samotné hry – z toho procesu.

Nyní když proti mě stojí zkušenější hráč a má třeba úplně geniálně vypilované podání, které těžko vybírám, začnu se vlastně uvnitř sebe jakoby těšit na to, až ho zahraje a já si to jeho podání užiju – užiju si to vzrušení z toho jestli ho vrátím nebo ne. A díky tomu se vlastně i hodně uvolním a mám pak i daleko větší šanci ho vrátit.

Analogicky stejné je to v sexu

Dříve by se moje ego snažilo vždy vyhrát – šlo by o to, kdo z koho. Nyní mi jde o hru samotnou. Dříve, kdyby mi partnerka naznačila, že něco bude (měl bych tzv. slíbeno :-), už bych se toho nepustil a trval bych na tom. A když by nakonec nic nebylo, velmi pravděpodobně bych se urazil. Alespoň tak jsem to mívával já <3

Nyní je mi vlastně jedno jestli si hraju sám a nebo s partnerkou a to mi dává ohromnou svobodu.

Závislost je ta tam :-) Jupííí :-)

Asi ještě různé způsoby závislostí ve svém životě zahlédnu, učíme se celý život, ale v tomhle směru jsem o mnoho svobodnější, než před kurzem. Děkuji Heleno, že jsi tento program pro nás Muže sestavila <3

A jak to máte se soutěžením Vy?

Jde vám o vítězství? Ženete se za výsledky nebo za dosahováním vrcholů/cílů? A nebo jste svobodní a je vám jedno, jestli vyhrajete nebo prohrajete a spíše si užíváte hru samotnou/Život samotný?

Jsem na ní závislej

Dnes jsem si uvědomil, že jsem závislej. No a není to ani tráva (myšleno Marihuana), ani kořalka a ani nic podobnýho :-)

Od včerejška mám po delší době trošku blbou náladu. A uvědomil jsem si proč tomu tak je.

Před několika měsíci jsem se rozhodl, že budu dělat práci, která mě baví a naplňuje. Tedy, že změním práci na takovou, která pro mě není prací, ale zábavou a přináší mi dostatek finanční hojnosti.

Dvě různá „baví“

Ta předchozí mě sice docela bavila, ale až když jsem se do ní pustil. Do práce jsem se nijak obzvlášť netěšil. Ale když už jsem tam začal něco dělat, docela mě to bavilo. Ale zároveň jsem se už těšil, až budu doma a budu moct dělat něco, co mě opravdu baví.

Dělal jsem zahradníka. Hrabat se v hlíně mě baví, ale uvědomil jsem si, že jen když to v danou chvíli dělám pro zábavu, tedy jako relax. Když chci třeba nechat odpočinout hlavu a nebo si protáhnout tělo.

Výpověď

A tak jsem se se šéfem domluvil, že už u něj budu dělat jen nějakou dobu a pak se rozloučíme.

V tom mezidobí jsem si uvědomil, že energii/potěšení mi nedává ta samotná práce, ale spolupráce s tamními kolegy. Především s kolegyní, která tuhle práci toužila dělat už od dětství a tak vlastně žije svůj sen. A díky tomu srší energií na všechny strany.

No a já jsem si z ní tak trošku usosával. Když měla radost ona, měl jsem jí i já, protože jsem byl v její přítomnosti – v jejím energetickém poli. Kolegyni to sice energii nebralo, ale tady jde o mě.

Uvědomil jsem si, že jsem v souvislosti s prací závislej na někom jiném (na ní) poprvé.

Podruhé

Nyní jsem již nějakou dobu doma, tedy oficiálně bez práce. Dělám co mě baví. Tvořím muziku, dělám sem tam něco kolem baráku, vyzvedávám dcery ve škole, učím se novým věcem, sem tam si jdu zaběhat, píšu si články, studuju, rozvíjím se, a tak podobně :-)

Vlastně se řídím intuicí a dělám to, na co mám v danou chvíli chuť. Učím se tak rozumět sám sobě – zjišťuji, co chce moje pravé já a ne moje hlava.

Hudba je to moje?

Největší podíl v tom všem je tvorba muziky. Při této činnosti zapomínám na čas – jdu se vyčůrat až když to je opravdu nutné, zapomínám jíst, srším při tom energií, mám spoustu nápadů, atd. Znáte to … prostě jsem při tom ve flow. Když se věnuju tvorbě nebo produkci muziky, je to pro mě prostě Boží :-)

Má to však jeden malej háček a tím jsou peníze :-(

Vím už, že peníze jsou zhmotněním naší radosti ze života. Když něco děláme srdcem, plyne nám z toho pak hojnost. Nejen hojnost finanční, ale i jiné způsoby hojnosti. Pro mě to je nyní např. přísun textů pro svoje písničky. Stačí se jen zmínit kamarádce/kamarádům a texty se jen hrnou :-) K té finanční mi však ještě něco zbývá …

Blokování hojnosti?

No a já si dnes uvědomil, že tuhle radost z tvoření si někdy docela blokuju. Blokuji si jí opět díky závislosti. Uvědomil jsem si, že ta moje radost hodně závisí na mojí ženě. Jsem tedy „na ní“ závislej podruhý. Resp. tuto druhou závislost jsem si uvědomil dnes.

Ono těch závislostí „na ní“, bude v mé realitě zcela jistě ještě víc a jsem si jist, že všude to budou ženy … pramenící v dětství od mojí Maminky.

Moje žena je na mě totiž v určitých intervalech naštvaná. Začne mi většinou připomínat jestli už jsem si našel práci. A jelikož jsem závislej a ona je na mě naštvaná, tak mě to začne brát energii. Začnu se bát. Začnu hledat novou práci. Atd. Začnu to řešit hlavou.

Iluze hledání

Resp. jdu hledat nebo dělat něco, co jí udělá radost. Ale tohle hledání je iluze, neplyne ze mě, ale z mojí hlavy a je jen na mě (mé volbě), jak dlouho v této iluzi setrvám.

Začnu se bát dělat dál muziku/to co mě baví. A jakoby začnu pozorovat, jestli je na mě žena ještě naštvaná. Jsem podrážděnej a nejsem uvolněnej. A uvolním se až když mám jistotu, že její naštvání z ní zase na nějaký čas vyprchá. Pak se uklidním a vrátím se zase k tomu co mě baví. Ale někde na pozadí tam ten strach, že se naštve je pořád.

Kdybych na ní závislej nebyl, bylo by mi úplně jedno jestli jí vadí, že nemám ještě (takovou tu běžnou) práci, co mě teď zrovna živí a uživí i celou rodinu. Ano já jí rozumím, má strach o nás/o naší rodinu/o sebe. Ale ten strach mám evidentně i já, protože ho ze sebe vyzařuju. Jinak by ho ona ze mě necítila a nebyla v ohrožení a nebo bych jí dokázal ubezpečit dvěma/třemi slovy.

Ta závislost je tak trochu oboustranná, ale je na mě jí rozpustit. Pak si budu moci dělat co mě baví beze strachu a půjdu za svým cílem/snem přímou cestou, bez ohledu na to, co si o tom myslí ostatní. A jelikož se moje radost bude navyšovat, pak přijde zřejmě i ta hojnost finanční.

Tedy alespoň v to doufám <3

A jaký že je můj sen?

Živit se muzikou. Vím, možná na to teď není ideální doba. Možná na to nemám dostatečný repertoár. Ano, znamená to pro mě ještě jisté výzvy. Atd, atd. ….

Ale sny jsou od toho, aby se žily :-), ne aby se jen snily ;-D

A jaké cíle a závislosti, které Vás od cíle dělí, máte Vy?